CZ

Maluji touhu jako živou bytost, která se prolíná celou mou tvorbou jako spojující linka žijící v každém díle.

Její formy se mění podle toho, co zrovna prožívám. Ze začátku byla nezkrotným zvířetem, na které jsem jako

na odraz hleděla, byla jím fascinovaná, ale taky se jím nechávala unášet a vláčet. Po čase mi pomohla najít lásku, ale posléze opět zajistila její ztrátu. Touha je jako zděděná vlastnost, ruksak na zádech, co s sebou musím vláčet.

Je kolektivní vědomí, které stále není společností přijato, a tak hledá útočiště v mých vnitřních krajinách,

kde je přijato a může existovat. Je zvíře v každém z nás, které se neustále snažíme krotit nebo dělat, že tam není, přitom je to jako s hlubší ranou: nejde ji pouze zalepit náplastí, aby se zahojila.

 

Touha je živena smutkem, dočasným štěstím či skrytým vzrušením. Mění své vizuální podoby podle toho, po čem je zrovna poptávka. Někdy je to nezávazný sex a jindy smysluplný závazek na delší čas. Její tvarosloví tomu odpovídá podobně jako barevnost. Odstíny a hloubky mystické fialové otírající se o šťavnatou oranžovou, temné smaragdové zeleně v harmonii se sametově modrou mísící se s něžnou růžovou, na nichž spí ambivalentní lila nebo neurčitá mintová zeleň. Barvy jasně neříkají, že chtějí monogamní vztah, ale také se mu nebrání.

 

Moje obrazy jsou odrazem nitra člověka dnešního světa hledajícího porozumění skrze malbu v tom, jak má správně žít, přičemž zároveň žongluje mezi tím, co říká společnost, a tím, co si myslí sám. Komplikovanost, chaos, erotická barevnost a sexualita valící se jako řeka skrze celek obrazu jsou ústřední pro vnímání mé tvorby. Nehledejte jednoduchý klíč. Podobně jako nejsou jednoduché vztahy, nejsou jednoduché ani moje obrazy.

 

EN

I paint desire as a living entity, a thread running through every work I make. Its forms change according to what

I am experiencing. At first it was an untameable animal I gazed at and reflected on, as though looking into a mirror, fascinated by it, but also letting myself be swept away and dragged along. In time it helped me find love but later ensured its loss. Desire is like an inherited trait, a backpack I must carry everywhere, a collective consciousness that society has not yet fully accepted, and so it seeks refuge in my inner landscapes where it is welcomed and can exist. Desire is the animal in each of us that we constantly try to tame or pretend is not there, yet it is like a deeper wound: you cannot simply cover it with a patch and expect it to heal.

 

Desire is fed by sadness, fleeting happiness, and hidden excitement. It changes its visual forms according to what

is in demand. Sometimes it is casual sex and other times a meaningful commitment over a longer stretch of time. Its morphology reflects this as does its colour. The depths and shades of a mystical purple grazing against a juicy orange. Deep emerald green in harmony with velvety blue cuddling with a tender pink blending with

an ambiguous lilac or uncertain mint green. Colours that do not clearly say they want a monogamous relationship but do not resist it either.

 

My paintings reflect the inner world of people in contemporary society who are searching for an understanding

of how one is supposed to live, while simultaneously reconciling societal expectations with their own thoughts. Complexity, chaos, erotic colour, and sexuality rolling like a river through the whole painting are central

to understanding my work. Do not look for a simple key. Just as relationships are not simple, neither are my paintings.